Ahoj!
K SCP jsem se dostal od svého oblíbeného youtubera Pixela. Rozhodl jsem, že též zkusím natočit i některá SCP, když už mi creepypasty normálně generují dobré zhlédnutí.
Pokračovat ve čtení “SCP a já”Osobní blog
Ahoj!
K SCP jsem se dostal od svého oblíbeného youtubera Pixela. Rozhodl jsem, že též zkusím natočit i některá SCP, když už mi creepypasty normálně generují dobré zhlédnutí.
Pokračovat ve čtení “SCP a já”Jak bych začal tenhle článek? No, ještě jsem je tedy nečetl, to ani jednu knihu, ale již jsem četl něco z fantasy literatury. Sice jen dva díly Zaklínače, ale to se chystám co nejdříve dohnat. 😉
Pokračovat ve čtení “Brány Skeldalu jako kniha? Opravdu?”Bylo brzo ráno, když si nás dva zavolali na základnu průzkumu.
„Včera říkali, že dnes lítat nebudeme, Pavle,“ postěžoval jsem si.
Kocovina mě ještě držela ve svých spárech a já se nemohl z jejího nelibého sevření vymanit. Pavel na tom byl lépe.
„Taky se mi to nelíbí, ale co mám dělat?“ položil řečnickou otázku Pavel a sešlápl pedál plynu v Uralu až k podlaze.
„Zasraný počasí,“ začal jsem, „kolik dní už lije? Deset? A to po nás chtěj, abychom lítali?“
„Dimitriji, patříme k nejlepším pilotům tady. Když bude příznivý vítr, můžeme lítat i za bouře,“ odsekl hrubě Pavel.
Silnice ubíhala pod koly rychleji, než by měla. Pavel uháněl stokilometrovou rychlostí i tam, kde byla přísně značena padesátka. Do zatáčky zpomalil na devadesát a minul protijedoucí UAZ. Všiml jsem si, že na sedadle spolujezdce sedí důstojník.